2010-02-22
Někteří jste si stěžovali, že nevíte, o čem blábolím. Stručně tedy - můj starej telefon spoustu věcí nemohl dělat a novej to umí.Děti mají ajpody a kupovaly jsme na ně obaly. Na internetu. a já jsem si po sto letech tkay koupila něco na internetu (hrozně dlouho jsem nic nekupovala. úmyslně).
Lepší? :)
2010-02-19
Good news, everyone! Jak vidíte, je to doma.
Včera konečně dorazil můj nový telefon. Z výše uvedeného sice není poznat, který to je (aha, teď mě něco napadlo)...
BlueBoard.cz
... nicméně přístroj je doma a funguje. Odpadá mi tím teda nervy drásající pracný nucení nelegálního přístroje k fungování v českých luzách a hájích, a získala jsem mnoho vytoužených možností. Například skrz výše uvedenej vojeb s novýma firmvérama jsem skončila na trojce a tudíž pro mě hafo aplikací určených pro vyšší firmware už nebylo. Juchů. Můžu zase fotit hrozně pitomý fotky. A foťák umí krásně zaostřovat, fotí a dokonce zrobí i videjo ozwuczene! A taky už mi to zase posílá MMS (což od doby vstoupení legálních founů na český trh aka uvedení druhé generace a jejího pvního apgrejdu prakticky nešlo a zas tak zásadní to pro mě nebylo). É, co ještě. Jo, musela jsem si samozřejmě objednat nový šprcky, ta kočičková původní je jednak už rozflákaná (což mi připomnělo, novej už taky spadl, takže je pokřtěnej. Ale trvalo to cca 20 hodin, lepším se!) a jednak ty přístroje jsou různě velký, takže to tam až tak nesedí. Tak jsem si poklikala a nakonec by měly dorazit dva kusy, neuměla jsem se rozhodnout, jestli budu chtít zase kočku, nebo radši nějaký barvičky, a jako za tři kila vobá i s poštovným.. ts.
Takže večer si poklikají i tlamy, chcou obě taky na ty svoje přístroje nějaký obaly a jako kupovat jeden silikonovej obal ve tvaru čokolády (o kterým navíc nevíme, esi bude hezkej!) za čtyři kila bez dopravy na českým éšopu... ts.
Minulej víkend jsem strávila s dětma a čoklama (dvěma) v České. Tygrufa s Pejkou se mají tak rádi, že hodná Pejka dokonce poskytla Tygrufě některý svoje pelechy (má jich po baráku asi deset) a večer spolu leželi mírumilovně na gauči. Ehm.
A taky jsem přidala do seznamu nahóře to mekdýho RSS, aby si někdo nestěžoval třeba.
2010-02-17
Jistěže to je nesmysl, dávat sem fotku nastojato, když se celou dobu snažím o ňákou štábní kultůru a dávám sem dokonce širokoúhlý (tichotam) fotky. Jenomže když Sheeana tady ještě nebyla. A zrovna je tak roztomilá.
.. dneska se vrátil níže uvedený kocour zase po třech dnech domů, a smrděl jak stádo kocourů. Tak jsem ho strčila do vany. A zjistila, že nemá jenom podrápanej čenich, ale taky záda. Nechápu, jak takovej gaučák, co se klidně nechá sprchovat (Serenu jsem se do vany na umytí nikdy ani nepokusila dát - ne že by to teda potřebovala - bojím se na to i pomyslet) a pak utírat ručníkem a nakonec i fénovat, může v mezidobí chodit po okolí, rvát se jak metloš a klátit kočky ve velkým.
2010-02-14
Seznamte se s Xavierem, druhým nejžádanějším členem naší rodiny.
Minulej týden si Julie tradičně postěžovala, že její kočka nutně potřebuje kocoura. Protože náš kocour se po čtyřech dnech dostavil domů, zareagovala jsem na její stížnost na fejsbukách informací o tom, že kocoura můžu poskytnout a to dokonce ještě tentýž den, protože se právě ráčil dostavit, a s klidem to zas zavřela. Protože se Julie do večera neozvala, šla jsem se mrknout, jak je to možné (na ty fejsbuki zas tak často nechodím, takže nemá moc význam tam po mně neco chtít) a ukázalo se, že přišla o moje číslo. Poslala jsem jí tedy číslo. Večer mi volal její muž. Neznáme se. Dokážete si představit, že jste manžel ženské, která na fejsbukách shání kocoura za účelem tvorby koťat, dostanete číslo na cizí babu a úkol Zavolej jí a domluv se s ní na půjčení kocoura? Ten rozhovor byl vtipnej. Domluvili jsme se, že pokud se kocour dostaví i druhej den, domluvíme se na jeho předání.
Druhej den jsem musela kocourovu nevyužitelnost osvětlit panu K, který ji musel osvětlit jejich zoufalé kočce.
Kocoura jsem předala následujícího dne večer, Julie se ozvala přesně ve chvíli, kdy jsem brala do ruky telefon, že jí zavolám. Předvedl se v nejlepším světle - když dorazila s čerstvě zakoupenou převozní bedýnkou (ech, taky máme přepravku, ale děti jaksi ztratily dvířka), zvedl se laskavě z místa, kde zrovna chrápal, došel až k ní, otřel se jí o nohy a požadoval hlazení. Byl prohlášen za krasavce a tak už třetí den oblažuje svou línou přítomností hostitelskou domácnost. Úkol prej splnil prakticky okamžitě. (Upřímně řečeno si myslím, že už tak čtrnáct dní nic jinýho než ****** koček venku neprovozuje, a nezastaví se počítám až do podzima. Asi proto u nás furt jenom chrápe.)
2010-02-10
Divnej den se pozná už od rána. Když je divnej den, budím se mnohem častěji než normálně, ale ne tak, že nemůžu usnout (to jsou zprdele dny, klasifikaci je třeba dodržovat za všech okolností!). A už od chvíle co vstanu se dějou takový ty věci, co za normálních okolností jsou vtipný, ale teď akorát nasírají.
Nedotáhla jsem konvičku na kafe, takže voda bublala středem a tekla ven, nikoli nahoru. Čili jsem si myslela, že už je kafe hotový (občas mi přebublá až ven) a šla si ho nalejt. Leda hovno, Viky, nebyla tam ani kapka. Tak znovu zapálit. Teprve na třetí pokus mi došlo, že tu konvičku nemám dotaženou. Naštěstí jsem si na to vzala rukavice. Sice v poslední chvíli, ale nespálila jsem si ruce.
No a takhle to teď bude celej den.
Sry, ňák nemám náladu na veselý historky (mám vůbec nějaký?) a na větší věci si ještě počkáte.
