2010-01-29
To, že je venku kosa, má vliv na hafo věcí (nazdar nefunkční kotle) a taky živejch potvor. Takže jsme se stali hrdými pěstiteli kosa.
Ptáci nemají moc co jíst, protože je zasněženo, takže se stahujou k obydlím a somrujou. U našeho obydlí jsou obvykle kočky v počtu tři ks a ptáci si buď dávají majzla, nebo skončí na rohožce (přesněji jejich nožičky a zobák). Ale tenhle kos je evidentně chytrej. Kdykoli se kočky povalujou doma po topení a židlích, on poskakuje po dvoře, po oknech a u misek a sezobává co upadlo. (Občas mu tam schválně dám něco, o čem vím, že kočky jíst nebudou.) Ze začátku se dobře slyšící kočky hromadily na okně a u dveří a nevěřícně čuměly, jak jim kos vyzobává misky a třískaly do skla, abych je na něj pustila. Po několika vážných rozhovorech pochopily, že se ke kosovi zevnitř nedostanou a vzdaly to. Už je jim to buřt a já vymejšlím pro kosa jméno.
a mekdýho rss link hír
2010-01-28
Mekdý se mně ptal, jakej je mechanismus vzniku ublogávání. Ale já su hustá. Hustá, né absolutně nemožná. Udržela jsem to v tajnosti!2010-01-25
Serena je praštěná, to je celkem známej fakt. Ale dneska předvedla vrcholné dílo svého repertoáru. Strašlivě se vyděsila (nebudu říkat proč, ale obsahovalo to mimo jiné zpěv) a rozhodla se, že se před tou soustavou strašlivých zvuků schová za skříň. Bohužel si blbě spočítala svoje rozměry a vzdálenost skříně ode zdi, a ignorovala existenci závěsu a flašky s vodou na zalívání, takže než se dostala do úkrytu, zabralo to asi minutu (nekecám) šílenýho kopání, hrabání a rvaní, ale nakonec se za tu skříň prorvala. Za cenu dvou rozervaných závěsů, shozené flašky s vodou a pochcané země. Zpoza skříně vylezla sama, asi za půl hodiny, a nedostali jsme ji ven ani po mohutném lákání na jídlo - což je věc, která na ni platí dycky.
Dostaly se mi do ruky nějaký předváděcí telefony + našemu tatínkovi se na pár hodin podělal jeho foun. (Komprese událostí.) Při následném rozhovou s naší maminkou jsem si uvědomila, jak moc jsem si zvykla na foun a jak velkej problém by bylo mít jinej telefon. (Samozřejmě trošku přeháním, obejdu se i BEZ telefonu. -- ale ne dlouho.) S tím souvisí taky to, že si občas uvědomuju, o kolik jednodušší je získávání informací teď než i před blbejma
(Ano, dneska je to jenom skládka myšlenek. Považuju za úspěch už jenom to, že jsem to napsala.)
2010-01-22
Mám v práci Ufo a Pejka začíná hárat. Tj je tady sranda, takže je mama natočila na video svým foťákem. Chtěla jsem si vysypat video k sobě do počítače. Jistě všichni víte, že USB kábl je potřeba před strčením do stroje vybít, ideálně o topení, aby statická elektřina nerestartovala stroj. Doteď to byla pravda. Ode dneška je to naopak. Už tím káblem na to topení nešáhnu - restartovala jsem ten počítač třikrát. Slovy třikrát.Tj tento text píšu už potřetí. (Ne, neuložila jsem si těch rozepsanejch pět řádků.)
V pondělí jsem byla ve městě. Autem. Na úřadě. Za normálních okolností je to blbost, ale teď sněžilo, FEST, takže to byl jeden z nejlepších nápadů, který jsem mohla to ráno dostat. Brno bylo prázdný, zasněžený a hezký.
.. a já jsem měla sebou desítečku (celým jménem Sigma 10-20mm) a desítečka je na baráky prostě pecka, takže jsem si to město po dlouhé době užila a mám zas něco do své rozrůstající se sbírky Brna. A jak to tak vypadá, zaujalo to hlavně lidi, co jsou mimo tudle zasněženou republiku (bo ofkóz tady má každej sněhu plný brejle).
(A teď jsem se zasekala v něčem a tedy zapomněla, co jsem si to chtěla tak důležitýho ublognout, takže příště.)
2010-01-19
Znáte mou ABSOLUT sbírku? V poslední době se počet artefaktů přítomných v baráku dost snížil a plánuju snížení ještě výraznější.
Víc info tadyk.
2010-01-17
V létě jsme se stavovali u crudomajdy a v přízemí jsme klasicky četli schránky - nevěděla jsem v kterým patře bydlí a někdy to jde odhadnout podle schránek, a navíc mě baví číst ty jména. Ten barák byl plnej ujetejch jmen (a trochu mě mrzí, že se crudo po svatbě nejmenuje Miláček), ale bezkonkurenční vítězství získala jedna dvojice. Vzpomněla jsem si pak na ně ještě několikrát a nakonec po nich pojmenovala krabice v tom systému, co mám místo skříně. Mimochodem - naznačujou co je uvnitř.
Nicméně zásadnější je fakt, že stejně jako mně náš otec vysvětloval tehdy z nějakýho důvodu zavrženou trojčlenku a pojmenovával fyzikální veličiny a vzorce postaru, vysvětluju to já Květináčovi taky postaru. Po jeho. Ne po mým. Přijde mi, že nový definice jsou strašlivě složitý a pro normálního člověka, kterým dítě jaksi dosud je, taky celkem nepochopitelný. Takže mi přijde lepší hůl do vody ponořená vypadá jak nalomená a běžela magda kaňonem, srazila banán ramenem a jiné kokotiny, a tudíž jsem používala slovní spojení jako dráha za čas a upe slyšela vlastního tatínka. Esi někdy použiju při vysvětlování tangens, vlastnoručně si naliskám.
Včera jsem strávila mnoho hodin ve vlaku. Jednak jsem zjistila, že celá země je pod sněhem, což je pecka, zvlášť takhle z (relativního) tepla (táhlo tam jak kráva), a jednak jsem si ověřila, že vlaky jsou super. A taky jsem přečetla celou jednu knihu cestou dom, což s jinou tento týden dočtenou knihou dává již celkem dvě dočtené knihy v tomto roce, což je taky pecka, protože to vypadá, že snad už zas budu moct číst. (Jak jsem si sama rozflákala život na malý kousíčky a následně v důsledku jarních kotrmelců přišla ještě i o schopnost soustředit se, nedokážu dělat věci souvisle ANI číst text delší než stránka, což je pro mě peklo. Berte to jako varování - dělat moc věcí zaráz moc dlouho v kuse znamená, že vám z toho začne taky jebat.) Takže halelujá vole, písmenka, těšte se, já se vrátím1
2010-01-13
Někdy minulej týden jsme objevili tunel pod vlečkou a za ním zeď a na zdi nápis. Bohužel ho vidí málokdo, ale mně přijde dost dobrej.
- čerstvě a dokonale odmeteným a posoleným chodníku, kterej neklouže
- po před hodinou odklizeným chodníku, na kerej nasněžilo
- po lopatou odhrnutým chodníku, na kterým zbyly klouzavý ostrůvky zmrzlýho sněhu
- po neuklizeným a ušlapaným chodníku.
Podle mě je nejlepší jít po neuklizeným a ušlapaným, protože si aspoň dávám majzla a mám pod nohama furt stejnej povrch. Nesnášim lopatou odhrnutý chodníky, nedejbože ještě mírně zasněžený, kde se skrývají drobný ledovice, na kerých si může rozbít hubu i ten nejopatrnější chodníkolezec. A taky se po nich nedá jezdit na saních!
2010-01-03
Výše uvedené je historicky první můj zápis roku 2010 - a teď myslím ten letopočet, ne to ublognutí. Hned nato jsem si založila složku na flickru s názvem 10-01, necelý týden po založení složky 09-12.Dělala jsem si kafe.
Ale nedělala jsem si hezký kvalitní dobrý kafe mňam (po Brazílii -Santos- a Indii -Planta- teď zkoušíme Costa Rica -Tarrazu-, všecko čerstvá káva), dělala jsem si blekový kafe než vypadnem, tj jetej hrnek, do něj dost rozpustnýho, trošičku cukru, zalejt do půlky vodou a na to mlíko, aby se to dalo hned vypít. A vzpomněla jsem si, jak si mama ve stejné situaci občas dělala druháka - na lógr z už vypitýho dobrýho kafe nalila fakt malinko vařící vody, na to trošku studené z vodovodu, kopla panáka kafe do sebe a mohlo se jít. Svět valí v cyklech a mění se jenom trošku..
(A pro případ že byste klikli na to kafe - vede na batukádisty a silvestr. Nemám rád dělbuchy, ožralý a chlastání na povel. Tohle byl můj první silvestr po x letech mimo domov. A byl dobrej.)
Tady si odkládám ty recepty, například jsou tam jediný perníčky, než se trošku zasystematizuju (hezký slovo, ne?). Ale chystám se tam naházet AD kuchařku :-)
