2009-10-20
Přišla zima veliká. Sice jsme byli připraveni, nicméně nikoli dostatečně, zjevně. Minulej týden jsem fest zmokla, takovým tím ledovým deštěm o teplotě jeden stupeň Celsiův, odrachotila rovnou do školy a od té doby chroptím. Neustále. Je to docela vtipný a protože už chroptím týden v kuse, vypadá to, že už mi to zůstane. Vono to vlastně nezní špatně..2009-10-16
V parku před nádražím uklízí listí. Park je velkej asi tak 10x50 metrů. Normálně by si člověk řek, že tam naběhnou tři čtyři lidi s hráběma a tragačem a je po listí. Prd. Dneska jsem tam potkala:- borca s fukarem na listí
- ženskou s hráběma
- chlápka v takovým malým poloautomatickým autíčku specializovaným na sběr listí
- další čtyři chlápky kolem chlápka v autíčku
- chlápka opírajícího se o hrábě
- chlápka zřejmě jim velícího
a všichni měli na sobě oranžový vesty. Celkem devět lidí.
2009-10-07
V pondělí jsem byla ve škole. Po poměrně dlouhé době. Zase na těch teoretickejch věcech (ne že by tam bylo nějak moc praktickejch, ahoj Davide-světlá-vyjímko). Úplně jsem zapomněla přes ty prázdniny, jaký to je. Dolítla jsem tam pozdě, s citrónovým sešitem a v zářivě růžovým oblečku, a cca hodinu a půl nevycházela z překvapení. První přednáška probíhala česky, na což nejsu až tak úplně zvyklá. Některý věci jsem v té češtině slyšela fakt poprvé. Má to asi tak stejnej efekt jako v angličtině - přijde mi to vtipný. Já prostě nejsu teoretik, že.
Jak jsem psala to o tom citrónovým sešitě, uvědomila jsem si jednu věc, na kterou už poukazoval kdosi kdesi - na founu totiž můžu psát s háčkama čárkama, a taky to dělám, ALE. Vono to tam funguje jinak. Háček/čárku lze přidat nad písmenko jaksi pouze zvlášť, není tam samozřejmě horní řada kláves ěščřžýáíé, a háček/čárka se přidává poté, co napíšu písmeno, nad který to chcu umístit. Což je přesně obráceně než na normální klávesnici, žejo, kde chci napsat ň a klikám na háček a pak na n. Je to mírně matoucí, a protože teď su zrovna v období, kdy víc odiakritikovanejch textů napíšu na founu, pěkně z toho blbnu. Například si musím uvědomit, jakej nástroj používám a přepnout se do módu jeho používání, abych nezačala psát kraviny. Asi jako to dělám, když se dostanu na cizí klávesnici, která nemá českou qwerty a já mám problém napsat pitomý slovo byl. Což se mi teď stává docela často - kromě svých přístrojů používám počítače ve třech školách.
A ještě třetí školní odstavec - vypadá to, že se snad doopravdy naučím trochu portugalsky. Mám učitelku i učebnici, sešit s kočičkou,rozvrh a snahu.
2009-10-03
Pelišák si koupil termosku od DunkinDonuts. K termosce bylo kafe. Celý to bylo dárkový balení. Kafe hrozně vonělo, Pelišák byl nadšen z termosky, doma jsme to otevřely a přesypaly do zavřené piksly.. a já jsem to testla.
Jak jsme zvyklí na fest namletý kafe, tak tohle emerický je namletý hrubě. Frkla jsem to do cafetiery (kterou jsem se již naučila slušně používat, takže kafe nepřipaluju), klasický množství, co si dávám normálně, a prostě jsem si udělala kafe jako dycky.
Hrušková voda.
Todleto americký kafe sice voní, ale stojí za vyližprdel. Když si budu chtít dát hodně mlíkový kafe na probrání, tak to de. Jinak ne.
Btw na tý fotce je v pozadí termoska, v bližším pozadí hezkej pytlík s kafem, v keramické ikeácké sklenici je kafe, kerý leju z kafetijéry, a to kafe je samozřejmě italský. (To, že leju pravou rukou a fotím levou, takže jsem na první pokus polila kdeco, je jenom takovej bonus.)
2009-10-01
Tak už je zas říjen. Dycky mě překvapí, když je další měsíc, ale tenhle byl férovej a upozornil se. Ráno byla mlha jako prase, celkem zima a takňák všeobecně podzimně, takže jsem si to uvědomila zavčasu.
Ještě v září jsme vyrazili do imperialistické ciziny, přesněji do Germánie, ještě přesněji do Berlína. Kdyby nebylo to město plný Němců, řeknu, že je super. Takhle je to jenom těsně pod :-) Po bleskovém prozkoumání jsme zjistili, že nejlíp bude, když se budem hodně zdržovat v naší turecké čtvrti, kde jsou po ruce vhodný poživatiny a počmáraný baráky.. a pučili jsme si kola a vyrazili do prostoru. Vono jak je to město placatý, tak se v něm dá fakt dobře na tom kole jezdit. I vlakem a metrem se dá jezdit. I patrovým autobusem se dá jezdit. (Tramvaj jsme nestihli.)
Mj jsme stihli památník evropskejch Židů, o kterým jsme teda nevěděli nic než to, že to je památník evropskejch Židů a narazili jsme na něj náhodou. Prošli jsme to. Trvala jsem na tom, že já a foťák deme sami, a dali jsme si sraz na druhé straně. Ta věc je veliká a sugestivní. Ještě teď, když jsem mazala fotky, mě z toho mrazilo.
Nechám si to ještě chvíli uležet.
