2009-05-31
A je další měsíc v řiti. Taky naše auto. Upadlo bratrovi, i s bratrem, do lesa :-( Tak to budou zkoušet dávat zas do kupy.Jsem měla týden takovej.. nabitější, skrz tu školu, ale stihlo se kdeco, mj aquazorb = chodila jsem po vodě v igelitové kouli, heč (fotky budou na flickru. ňák to trvá než se to dotáhne a mně se nechce už čekat, ale spat), taky bubeníci na Riviéře, vláčková hospoda, sraz z gymplu, Opičákův návrat, kombo VeruSestraJá tentokrát s fACeM, už vim že mít hafo ramínek je lepší než skládat trička a strašlivě mě sere škola.
Dobrou noc, veselý historky budou někdy jindy
2009-05-27
Pokud některej z vašich anitivirů umí říct, co je tady špatně, dejte mně vědět, dík. Já to najít neumim a nevidim.2009-05-25
Mám růžový období. Už jsem jedno měla, ale to té růžové nebylo tolik. Já růžovou nerada, žejo, ale taky nemám ráda blondýny. Prostě když je růžový období, věci jdou hlavou dolů a patama napřed. A já mám teď nový růžový: boty, tričko, boty, kalhoty, šaty, tričko, šátek. Teda ten mám nejdýl a pár dalších věcí do růžova, ale ty věci předtim jsou prostě ECHT růžový. A vyhovuje mně to. I ta růžová, i to převracení.Tenhle tejden mám čtyry zkoušky. Minulej tejden jsem dvě neudělala, v podstatě jsem se šla spíš podívat, o co vlastně jde (a občas vznikly veselý historky), teďka bych měla minimálně polovinu dát. Netušim jak, jedno je opět teorie, ten postrach, a mě to neba ani číst, natož abych se to naučila nějak.
Ještě než jsme zbyly doma samý ženský, tak jsme se byli podívat ve městě na karneval. Kromě spousty masek a randálu (bubeníci!) jsme si užili taky vodu. Přesněji řečeno, děti až tak úplně strašně nezmokly, ale já jsem teda byla durch (a aktéři samozřejmě taky), protože přesně ve chvíli, kdy vyráželi z divadla, začalo BRUTÁLNĚ chcát. Což jsem si nemohla až tak úplně nechat ujít, mokrý kašpary. Honza potom proběhl kaluží, šlápl si poctivě oběma nohama, takže do Chorvatska pak večer odjel s navlhlejma botama. (Nebylo to tak hrozný.)
Taky jsme byli o víkendu na přehradě. Která se po ohňostrojích bude vypouštět ještě víc. Takže se půjdem samozřejmě podívat znovu. Vono se toho vůbec děje ve městě dost. Krom toho, že jsou rozkopaný všechny spojnice, takže ať jedu odkudkoli kamkoli - a nejsou to čtyři ulice -, dycky se někde strašně zaseknu, taky se dost staví. Tak jsme se byli mrknout v Bohunicích na novej kampus, děti ho konečně viděly zblízka. A já jsem poprvé viděla (oukej, všichni jsme viděli) co je vidět z toho kopce. Jsem tam nikdy nebyla ještě.
Dneska mně twitter oznámil, že provozuju podezřelý aktivity a že mi tudíž pozastavuje činnost. Jednak je to svině, protože nic podezřelýho neprovozuju samozřejmě, a jednak jsem zjistila, jak důležitá věc pro mě to je už teď. Jednak proto, že mně telefon neukládá fotky (ne, nevim proč, ano, dělala jsem dvakrát restore dvěma různými způsoby, a nesčetně restartů, i jsem zkoušela různý jiný fotoaplikace, blablabla), takže je hážu rovnou na siť, a jednak proto, že to používám jako zápisník. A ten chybí.
Kromě nefungujícího twitteru jsem se rozhodla, že se TAK MOC nechci učit, že udělám dvě věci, který jsem odkládala, dost výrazně. Jedna z nich je ten restore (nenávidim itunes!) a druhá je nachystání takovejch nepříjemnejch papírů. Možná jsem se měla radši učit, způsobila jsem si ošklivou půlhodinku.
V pátek máme třídní sraz (ahoj spejsile). Nevimproč to organizuju já. Nevimproč jsem se nechala navézt do toho, že zamluvim salónek v pivní hospodě. Salónek pro dvacet lidí. V této chvíli sdělilo pět lidí, že pravděpodobně dorazí. Další tři sdělili, že dorazí, pokud: nebude manželka v porodnici, bude manžel doma s dětma (ale on asi nebude), se tam nebude kouřit. To je i se mnou devět. A z těch devíti minimálně tři nebudou pít vůbec, pokud dorazí, a to pivo budou pít možná taky tři.. Zjevně se musim poučit úplně ve všem.
Ale já se snažim.
2009-05-21
Někdo mně krade minuty. Nebo hodiny. Zajímalo by mě, kam je schovává, protože až to jednou na někoho všechno odněkud vypadne, zabije ho to.O víkendu chlapec vyhrál třídu/byl druhej absolutně, tentokrát i se střechou, tj bylo to klidnější. Tímto děkuji sestře za spolupráci. Taky do smečky přibyla nová čokla, je roztomilá jak zákon káže a ještě o trošku víc a hrozně společenská a vůbec, to bude ještě sranda. S Ankou jsme si koupily nový boty. Když jsem je viděla poprvé někdy v lednu, smála jsem se . Když je vidim teď, pořád se směju, takže je to v pořádku. Vypadaj jak boty, co jsem měla před dvaceti lety.
Osumdesátky už mi přestaly vadit a přizpůsobila jsem se. Taky jsme se na závody přestala oblíkat jako na závody. Chodit (mj) v růžovejch botách má zajímavý účinky, najednou si mě pamatujou lidi, co mě pár let ignorovali. Plus jsem dostala pochvalu od jednoho fotografa, budu z ní žít ještě dlouho.
Hrozně blbě spim. Jakože, furt se mi chce spát, ale furt se něco děje a už poměrně dlouho su na čtyřech hodinách za den, což je poněkud únavný. Co je horší, i když můžu spát, budim se. Asi to chce přibrzdit, páč su přebuzená. Takže třeba po zkouškovym to klapne.. Ale jinak se máme skvěle. Nekecám
2009-05-13
Ve všech školách vypuklo zkouškový. Teda, zápočtový týdny, ale ono je to jedno. Na jednu stranu to znamená, že teď budu mít na pár měsíců pokoj od věčnýho honění a ježdění a parkování a přemýšlení, jeslti mi to stojí za to (to se týká hlavně učení, některý přístupy některejch studentů jsou fakt dost demotivující), ovšem na druhou stranu to znamená, že teď musim udělat nějaký zkoušky ze všech těch věcí, co jsem si blbec zapsala a taky že musim vymyslet, co předložim svejm ke zkoušce. Mírně schizofrenní, tedy nicmoc. Ale
Posledních pár dní jaksi neni čas na dokopání baráku do rozumně obyvatelnýho stavu. Dělala jsem si naděje, jak to po začátku pude rychle, ale není času ani sil, chybí jak fyzický, tak psychický, prostě je jednodušší se na to vybodnout a jet samospádem, a počkat si, až to nejnabitější přejde a pak se uvidí.
Ale to pude. Děti jsou nejšikovnější na světě, najeli jsme na systém "cokoli k jídlu najdete víte kde" a Bišida dělá všem (krom Pelišáka, kerej je tou dobou už pryč) svačiny (nebo kolektivně, nebo se střídaj), já občas vařim do zásoby a s mikrovlnkou umí všichni už zacházet líp než já.
Já jsem se pro změnu naučila zacházet s otvírákem na víno. Jako, dolejvat vodu do ostřikovačů nebudu (dokonce jsem si na benzínce umyla vokno, abych nemusela ostřikovat!), ale todle považuju za dost zásadní krok. Takže se pravidelně nalejvám červeným. Za chvíli ze mně bude odborník jak prase (čokoládová dochuť, prašná cesta, kyselinky, totok), nicméně to, že vybírám ty flašky dost podle toho, jak se mi líbí, asi měnit nehodlám. Ale umim.
2009-05-11
Takjo, další dlouhej víkend. Byli jsme doma, venku, na Pernštejně, v Mokré, na přehradě, pili, pily, chodili, jedli, snažili se, šlapali do hoven a vůbec. Zmetekdík.2009-05-06
jako, ráno jsem fest zasmažila s novým certifikátem do banky, tak jsem si říkala, že si zkusim ublognout. byla jsem varována, nicméně jsem se přesto pokusila. protože zde v práci nemám aktuální index z tohoto webu, musela jsem si ho stáhnout. a co byste řekli. no jistě, přepsala jsem index na webu indexem, co jsem měla uloženej v pracovním počítači. kerej je asi měsíc starej a navíc z doby, kdy lítal ten trojan. čili tady nic nebylo, heh.tolik tedy smažkovina číslo dvě
nyní k číslu jedna
kdo jste někdy měli účet v KB, jistě víte, jak se dělá novej certifikát do online banky. musí se někam kliknout, tam se prorvat přes heslo a vytvořit ten novej certifikát, pak zadat znovu heslo, pak ještě jedno záložní a pak už je to hotový.
takže jsem klikla. oukej. až napotřetí, protože mám zakázaný vyskakovaání oken ve všech prohlížečích a poněkud jsem se divila, proč mi přišel mejl "udělej si certifikát vole", ale banka mi nic takovýho nenabízí.
no a pak je třeba se dostat do tý aplikace, co ten certifikát vygeneruje, což je přes heslo. tak jsem napsala to heslo. totiž pro tuhle bankaaplikaci jsou dvě hesla, jedno základní a jedno jistící. to jistící je složitější než to základní, obsahuje velký písmena, čísla a spešl znaky. když mně to nepustilo ani potřetí, říkala jsem si, že to možná zadávám ve špatným pořadí. zkusila jsem teda jiný. dalších sedum pokusů marnejch.
pak jsem si všimla, že mám přehozenou klávesnici na českou.
dalších x pokusů. furt nic.
pak jsem si všimla, že mám blbě zadanou cestu k původnímu certifikátu.
provedla jsem dalších asi dvanáct pokusů, a teď už mě to začalo bavit, protože jsem netušila, že se můžu felit tolikrát.
a teprve potom mi došlo, že dokud nepoužiju to jednodušší heslo, tak se tam v životě nedostanu....
2009-05-04
Tak kromě španělsky hovořícího dítěte budeme mít ještě jedno francouzsky hovořící, jak to tak vypadá. Aneb - ano, Květináč se dostal na francouzštinu, což je zpráva minulého týdne, která mně jaksi unikla v tom pokusu o výčet.
2009-05-03
V pátek byla v lužáneckým parku open roda. Neboli bílá na zelené neboli capoeira na trávě. Nakonec jsem se rozhodla, že nebudu exhibovat (poté, co jsem po dvou měsících přišla v úterý na trénink a musela po necelé třičtvrtěhodině odejít, abych nezemřela) a zase sundala ty capoeira hadry (dobře, tričko) a natáhla si pruhovaný tílečko a botičky na podpatku a šla jenom fotit. A přitáhla hafo lidí. Dobrý to bylo. Nakonec jsem s Pedálem a bratrem pila ve tři odpoledne v pátek červený víno, což se mně nestalo .. asi nikdy.. a asi už nestane :-)
Celej ten tejden byl takovej docela překvapivě nabitej, i když obsahoval jenom čtyři pracovní dny, což jsem pochopila až někdy v úterý - do té doby jsem se furt divila, co blbnou lidi s krátkým tejdnem, a taky proč všichni hysterčí s květnem. No co, asi jsem ztratila pojem o čase. Taky dobře.
V sobotu jsme si zase udělali radost s telecím. Já to maso prostě žeru. Prase je dobrý tak akorát na udušení, při vší úctě k praseti. Totok je absolutní vítěz.
Venku už je tak hezky, že můžu beztrestně chodit v sandálkách a tričkách. Přemejšlím, jestli to takhle bude ještě chvíli, přestanu mít v práci kosu a začne tam být horko. Myslim, že letos mi to nebude vadit. Únava kombinovaná s okolnostma způsobuje, že mi je kosa častěji než obvykle, a možná se na to horko v kanclu i těšim..
